Na zahradě se uzavřelo rajčatové období a začíná etapa exotická.
Obrovskou radost mi letos dělají citrusy a pokud o ně dokážu vzorně pečovat, dostatečně je zalévat a občas přimíchat nějakou tu výživu, pak se snaží odvděčit dokonalým vzhledem a bohatou násadou plodů. Letos jsem ani jeden stromek nepřesadila a tak mě čeká perná práce na jaře. Ovšem riskla jsem velmi radikální střih a nemůžu se na ty svoje bonsaje vynadívat, tak jsou nádherné. Příští rok půjdu s plody na trh, tolik jich očekávám 🙂
Fíkovníky měly letos slušnou brebu, kterou mi většinou snědla nějaká návštěva. Na letošním dřevě je obrovská násada, která by mohla vzhleden k průběhu počasí dokonce dozrát.
Opatrně po špičkách našlapuji kolem tomelu NB, který si zatím drží všechny plody. Musím stromek hodně zalévat, dokáže velmi tragicky svěsit listy.
Jako vždy je nádherná Asimina, ač letos odpočívá a plodů není takové množství, jak bývá obvyklé. Nevadí, loni jsem byla z jejich počtu zoufalá a nevěděla jsem si rady se zpracováním.
Doufám, že příští rok se k těmto exemplářům přidá i některé z mých granátových jablíček.