Jsem nevyspaná. V noci byla bouřka a u prvního hromu jsem měla pocit, že mi někdo u postele vystřelil z kanónu. To mě probudilo, pak se bouřka přesunula jinam, ale já už jsem nemohla usnout. Včera jsem vypotřebovala poslední oblíbenou kapsli kávy a tak budu celý den rozmrzelá.
Chmury mi ovšem vždy zažene pohled na rostliny. Zdárně pokračuji v budování toskánského koutku. Réva se mi pne po mřížích venkovní ložnice a kuličky bývají nádherně růžové a velice chutné. Mám tři různé odrůdy a velikosti Granátovníku a vedou si skvěle. Moc bych si přála, aby alespoň jeden stromeček příští rok ukázal květy, na plodech zatím netrvám.
Skvostné jsou citrusové stromky, které jsem velmi radikálně střihla a ony vypadají jako bonsaje. Velmi si pochvalují nové stanoviště.
V Toskánsku zdobí téměř každou příkopu u cesty opuncie. Některé už v květnu krásně žlutě kvetly a tak jsem si vypůjčila dva články a pokusila se je zakořenit. Povedlo se, rostou nové packy a já mám radost. Chybí mi tak do sbírky ještě olivovník. Až narazím na nějaký obzvláště hezky rostlý, tak si ho přidám do italské kolekce. V Praze měli krásné olivovníky ze Španělska, tak snad země původu nebude vadit.
Fíkovníky se letos předvádějí v tom nejlepším světle, ale o těch už jsem psala.