Při prohlížení starých fotografií jsem narazila na můj první pokus vypěstovat venku nějaké papriky. Koupila jsem v obchodě nádherné exempláře odrůdy Ramiro, vybrala semínka, vysela, vypěstovala přísadu a devět krásných rostlinek vysadila do novotou zářícího paletového boxu. Úroda mě nadchla a to jsem ještě nečarovala a rostliny jen zalévala a občas přihnojila kvašenými kopřivami. Ovšem byly vysazeny do 100% kompostu. Dokonale připravenou zeminu stále považuji za ten úplně nejdůležitější faktor při pěstování čehokoli.
Tak jsem po letech opět zakoupila krásné papriky Ramiro a vysela semínka. Stalo se tak 27. listopadu a rostlinky vypadají k světu. Nerostou nijak zběsile, teplota jen málokdy dosáhne na více než 20°C, ale já jsem spokojená a nikam se neženu. Množství tepla odpovídá světelným podmínkách a to je důležité, nechci žádné vytáhlé nitě. Mám v plánu rostlinky opět umístit do onoho paletového boxu a pokusím se stále původní a už hodně vyčerpaný substrát důkladně nacpat živinami.
Já už si vůbec nevzpomínám, kdy jsem v roce 2016 semínka vysévala a rozhodně to nebylo v listopadu. Základem úspěchu byla přísada, která při výsadbě ještě nekvetla a tak by to mělo být. Takže se pokusím o výsev ještě v lednu a únoru a budu porovnávat.
Někde jsem založila svůj objemný a už malinko rozpadlý sešit, ve kterém je pečlivě zaznamenáno vše od roku 2014, kdy jsem zahájila novou etapu svého života a začala zahradničit. V něm bych záznam o výsevu paprik určitě nalezla.