-
- Slivka Bendrika
Včera jsem vyráběla kostivalovou mast a tak se kuchyní linula neodolatelná vůně domácího sádla. Okamžitě jsem dostala chuť na chleba se sádlem a sušenými rajčaty. Bohužel se to neslučovalo s proteinovým dnem a taky jsem zjistila, že nemám ani jednu jedinou skleničku s naloženými rajčaty a že už jsem jich letos přichystala nepočítaně.
Na konci sezóny jsem si radostně mnula ruce a kochala se představou, že letos budu mít konečně dostatek sušených rajčat pro sebe a především pro svoje pravidelné odběratele. Odrůdy pěstované pro tento účel se vytáhly a poskytly vysoce nadprůměrnou úrodu. Umístění rostlin na tom nejslunečnějším záhoně bylo příčinou skvělé chuti, rajčata byla velmi sladká a v mém lehce kyselém nálevu tak vznikla neodolatelná lahůdka. Na perfektní kvalitě se podepsala i nová sušička a kombinace denního sušení na slunci a nočního v sušičce se ukázala býti dokonalou. Díky vhodně zvoleným odrůdám jsou usušená rajčata tvarově nádherně uniformní a mají krásnou sytou červenou barvu. Dostatek jich ovšem nebude ani náhodou. Už totiž nezásobuji jen kamarády ale taky na doporučení i jejich kamarády.
Pátrám tedy neustále po nových odrůdách vhodných na sušení a doplnila jsem svůj seznam o dalších sedm druhů. Hodně si slibuji od maďarské odrůdy Zomok a velmi sympatická je mi Slivka Bendrika, která je na obrázku.
Z letos pěstovaných odrůd musím pochválit odrůdy Santa Cruz Cada, De Barao red a hlavně ruské hybridy Velikosvětskij a Vikusja. Posledně jmenovaná vyprodukovala na třech výhonech více než 15kg skvěle chutnajících plodů, které měly všechny téměř totožnou hmotnost a rostlina nacpaná plody až do závěru sezóny byla nádhernou ozdobou dvora.