Naši zahradu zdobí obrovský starý ořešák a každoročně jsme tak měli k dispozici až několik pytlů ořechů. Já jsem tedy na této surovině postavila svoje vánoční cukroví.
Bohužel se k nám pravděpodobně z Rakouska nebo Slovenska rozšířila Vrtule ořechová a poslední dva roky byly všechny ořechy černé a nepoužitelné. Letos se u nás nevyskytovali vůbec žádní škůdci a tak jsem s optimismem koukala do koruny toho obra a zdálo se mi, že oplodí ořechů je v pořádku. Ovšem většina spadlých plodů, a že jich je letos hodně, černou slupku měla, ale nebyla tak tvrdá a kompaktní a dala se poměrně lehce odstranit. Kdo by to ovšem dělal?
Za záchranu této tolik užitečné a pro mě potřebné komodity tedy musím poděkovat máti, která spoustu hodin trpělivě proseděla na židličce a všechny ořechy očistila. Pobytem na letos neustále prosluněném dvoře udělala něco užitečného pro svoje zdraví a proluftovala tak ostravským ovzduším zaprášené plíce. Já budu moci péct.
Ahoj, ale na Ostravsku už to není, jako dříve…je to mnohem lepší!
Těžko se to vysvětluje, to musíš prožít … 🙂