Včera odpoledne jsem se snažila odstranit odplozené šlahouny u malin Black Jewel. Je to komplikovaná věc, kdy ty nové šlahouny se prolínají s těmi starými, je potřeba je vzájemně rozmotat a všechno to hrozně píchá. Všechny pevné pracovní rukavice se někam vypařily a pokud jsem nějaké objevila, tak byly všechny pouze na pravou ruku a v té já držím zahradnické nůžky. No nějak jsem si poradila, keříky vypadají krásně a po dlouhé době je vidět do velmi upravené sousedovy zahrady. Upravené a bez jediného plevele to mají, ovšem já sklidím z jedné rostliny rajčete více plodů, než pracovitá sousedka z celého záhonu. Ona jim totiž nenechá skoro žádné listy, takže chuť bude taky úplně někde jinde.
Opět jsem si uvědomila, jaké je obrovské sucho. Zem je vyschlá už hodně do hloubky a v řece toho taky moc neteče. Svými chmurnými úvahami o tom, že mi uschnou tomely, jsem patrně přivolala celonoční vydatný déšť, který mě málem vyplavil z noclehárny. Taky koťatům se vlhko nelíbilo a kočka mi je nastěhovala do postele. Proč ale všechna chybějící voda musí spadnou během několika hodin? Je to tak letos stále stejný scénář.
Včera jsem ještě obdivovala, jak moje rajčata chytla druhou vlnu a některé odrůdy jsou nezmaři. Příkladem mohou být ruské Marshmalow in chocolate a francouzské Cotelee de Valence. Velmi bohatě plodí po celou sezónu, skvěle chutnají a ani při náhlém přívalu vody nepraskají.
Občas mi pošle nějaké fotky Dáša a já obdivuji její nádherné kytky. Hodlám se v tomto oboru polepšit. Při prohlížení fotek jsem myslela, že ty papriky jsou moje a některé tu podobnost ještě podtrhly tím, že rostou v textilních květináčích. A tak se Dáši ptám, jak je s tím textilem spokojená?
Ahoj Jani, papriky v textilních květináčích rostou a plodí krásně, dobře se začátkem sezony přenášely, vypadají zajímavě,jsem spokojená.
Pro rajčata je 9 litrů asi málo, ale větší kupovat nebudu, starý kybel poslouží také…Nejdůležitější je zemina, jakou tam nasypeš, jak říkáš.
Psala jsi, že z bílých válců budeš dělat mini kompost, rostlinu jenom ustřihneš a kořeny necháš?
Také to zkusím, děkuji za info.
Zdravím do Ostravy!
Loni jsem z obyčejné lenosti nevysypala zeminu z kyblíků, které mají uřízlé dno a postavila jsem je na dlaždice kolem skleníku. Rostliny jsem jen ustřihla. Na jaře nebylo po kořenech ani památky a zeminu někdo perfektně zpracoval. V některých bylo mraveniště. Takže letos budu toho někoho dobře přikrmovat a taky tam šoupnu nějakou žížalu. Dám do provozu kvasné nádoby a budu přidávat probiotika a nasekám tam choroše. To bude mňamka!
Podobné rajče, jako je na úvodní fotce, co zraje do zelenohněda (já bych to nazvala : kafebronzdozelena 😉 ) si v zimě koupil brácha v Lidlu a prý výborné. Sebral semínka a dostaly jsme s mamkou za úkol nasadit. Jsou super, nejvíc super bych řekla na sušení. Velká, masitá, ale i na přímý konzum velmi chuťově zajímavá, tchýně si k nám na ně chodí. Oproti nějakým srdcím, které se ke mě dostala vůbec netuším jak, protože podle fotky jsem sadila úplně něco jiného 🙁 Je z toho něco podobného jako na fotce s tvou rukou(posední) Rozpláclé, žebrované až hrůza, trpí na nedostatek vápna, takže tím pádem takřka nepoužitelné na nic, po vyřezání toho minimálně ,,pozešívaného“ konce (pokud ne přímo shnilého) a toho obr nevím jak se to jmenuje u rajčat…u šťopky, jsem toho na sušení moc nepoužila. Hnus fialovej tahle rajčata, nikdy víc 🙁
To tmavé rajče z Lidlu je Primora nebo taky Adora a vysela je spousta lidí. Všichni jsou spokojení.
Díky Jani. Asi ta Adora, koukla jsem na jedinou fotku, co vyskočila na Adoru a bude to. Není žebrované, tím pádem nemá ten ošklivý spodek 😉 Nemusím jinak barevná rajčata, ale jako jeden druh na chuť a na to sušení je fajn, chuť je zajímavá.
Hele, každé žebrované rajče nemá ošklivý spodek -:) -:)
To je mi jedno, pátrat po tom nebudu, stačí mi tyhle ohavy co mám, ani Piňďa to nežere!