-
- Pascal de Picardie
Dnes jsem si na snídani nakrájela rajče Pascal de Picardie na plátky a byl to veliký gurmánský zážitek. Tato rostlinka vegetuje mezi samými krasavci a tak nějak mimo moji zvýšenou pozornost. Plody jsou totiž poměrně nevyrovnané. Z těch složených se vytvarovala krásná veliká srdce a ostatní jsou jen jako trochu baculatější papriky. Barva je ovšem nádherná a během zrání se zajímavě mění. Mě nejvíce zaujalo starorůžové období.
Rostlina roste na dvoře, je vedená na dva výhony, zdravá, bohatě olistěná a se spoustou originálních plodů. Rajčata jsou to velmi masitá a nádherná na řezu. Plody při náhlém velikém přídělu vody nepraskaly. Tato rajčata se dají bezvadně sušit a šťávy a kečupy mají krásnou tmavou barvu. Jsem velmi spokojená.
Ahoj,
obdivuji Tvůj apetit. Já už rajčata (nejen) nemohu ani vidět. Je toho hafo a jsem toho přejezen. K tomu melouny, réva, papriky, okurky, borůvky, broskve, nektarinky a mokro. Rajčata jím většinou přímo z keře když jdu kolem nich.
Dnes bude velký sběr kečupových, ať už to konečně ze záhonu zmizne, zůstanou jen zanzibarská. Večer má zase chcát, a to už je poněkud příliš. Za týden půda ještě neobeschla a už se žene další voda.
Hezké ráno!
No já se těmi rajčaty nijak nepřecpávám, ovšem moje vyhlášená pizza byla včera velmi chválená. Já hlavně ujíždím na těch sušených, která mám dokonale vytuněná. Vyměním za melouna 🙂
U nás tedy žádné mokro není a já stále musím zalévat.