Pokud bych pečlivě namočila dýňová semínka do vody a nechala naklíčit, zasadila bych je do kelímků, přesadila rostlinky do větších nádob a následně do vzorně připraveného záhonku, patrně by mi nevyrostlo takové monstrum, které se mi samovolně vysemenilo na vyvýšeném záhonku mezi rajčaty. Dýně má listy hodné velikých lopuchů, šlahouny už se rozhlíží, kam se na dvoře vydají a napočítala jsem už devět krásných a životaschopných žlutých kuliček. Rostlina vyrostla mezi dvěma nopovými ohrádkami, takže rajčata neutiskuje a já jsem ji nijak speciálně nezalévala a nehnojila. Starám se o ni až nyní a holka je to nádherná. Jak už jsem psala, je to pro mě inspirace pro příští rok a já takovým způsobem vyzkouším pěstovat vodní melouny. Už vidím, jak mezi nimi kličkujeme auty při výjezdu z garáže.
Pochopila jsem, kde jsem udělala chybu při pěstování rajčat ve skleníku a proč ona nemají dostatek plodů. Připravila jsem jim totiž až příliš ideální podmínky pro růst. Půdu jsem na podzim důkladně vyhnojila holubím guanem. Instalovala jsem jim půdní vytápění a zasadila je do nopových ohrádek s velmi výživnou zeminou. Rajčata začala intenzívně růst, vytvořila hodně tlusté stonky a obrovské listy, nedokázala se dostat z fáze vegetativní do té generativní a začít vytvářet potomstvo. Rostliny rostoucí v uličce v kyblících bez dna a tedy mimo tuto „luxusní“ zónu jsou v pořádku a plodů mají dostatek. Důkazem je totálně obsypané Vaše Blahorodí. Příští rok vysadím na to místo papriky, těm se to bude hodně líbit. Rajčata do skleníku příští rok vůbec neplánuji, pouze ve stavu přísad a protože je po nich veliká poptávka, tak ještě jeden skleník přikoupím. Budou v něm dozrávat fíkovníky a citrusy.
Plodů ve skleníku rajčata nemají mnoho, ale ty, které dozrávají jsou velmi krásné, jako třeba Pink Siberian Tiger nebo Chocolate Bunny.