Většinu dne jsem se včera lopotila ve skleníku. Z mobilních rostlin rajčat rostoucích v kyblících bez dna jsem se snažila udělat ty stálé. Pro tuto akci byl nejvyšší čas, kořínky rajčat už byly u dna. Musela jsem vykopat patřičně hlubokou jámu, nasypat do ní hromadu kompostu a kyblíky částečně zapustit do země. Zemina ve skleníku je suchá na troud a byla potřeba spousta vody. Abych nabrala z řeky vodu, musím do velmi hlubokého předklonu a těch jsem tedy provedla nepočítaně. Do dřepu jsem si netroufla ani náhodou, dřepěla bych tam do včil. Téměř nepřetržitě ze mně tekly proudy potu, ve skleníku bylo krásných 35°C. Slibovala jsem si od toho, že vypotím tu zakázanou zmrzlinu.
Rostliny rajčat mají obrovský listový aparát a je dobré si všimnout, že ani mm čtvereční není postižen nedostatkem nějakého prvku. Všechny žilky i mezižilní plošky mají zdravou zelenou barvu. Výživu jsem vyladila do nejmenšího detailu. U rostlinky Medový milion se mírně krabatí vrchní listy. Rostlina je hodně soutěživá a ambiciózní a roste poněkud překotně. Této rostlince je potřeba naordinoval lehkou dietu.
Když už jsem byla v tempu, tak jsem do skleníku těsně ke vchodu vysadila do nopu dvě nádherné papriky a to odrůdy Partner a Aries. Znamenalo to ovšem namíchat vrchovatá kolečka kvalitního substrátu. S mými luxusními sazeničkami zelí tak papriky vytvořily optimistické zátiší.
Odpoledne začalo pršet a tak jsem všechny citrusy naskládala na dvůr. Do rána mi na ně nasněžilo.