6. únor 2021

Něco se za dobu od mého dětství do současnosti s lidstvem stalo. Dnes jsem to konečně rozlouskla, několikanásobně se nám zvětšily žaludky. Jinak není možné, aby lidé to množství jídla, které dnes prošlo jen přes moji pokladnu, snědli. Neustále narvaný obchod a permanentní fronty. Jeden z velmi zajímavých nákupů bylo grilované kuře a deset lahví pražské vodky. Zaměstnavatel šetří, tak nás fundovaných pokladních sedí jen málo a doplňují nás všichni, kteří umí napočítat alespoň do pěti, ani to není v našem kolektivu pravidlem. Zvolila jsem tedy jakousi soukromou formu protestu a rozhodla se, že neutratím denně více než 100 korun. Vyškrtla jsem matce ze seznamu rybí salát v majonéze, stejně jsou to jen Éčka převlečená za ryby, a koupila ji dvě kiwi, kočky dostaly levnější kapsičku a taky jsem škrtla pečivo, něco upeču. Pivo si vypůjčíme od manžela 🙂

Domů jsem dorazila totálně vyšťavená a musela jsem si něčím smysluplným udělat radost. Tak jsem přesadila z kolektivního truhlíku do samostatných květináčků dvě sazenice ruské papriky Aries. Tyto rostlinky jsou dvojnásobné ve srovnání s českými hybridy a to byly vysety společně. Mohutnost kořenů papriky Aries je až zarážející a nadzemní část je tedy dokonale vyživována. Trochu jsem sazenicím s kořeny pohnula, byly totiž rozprostřené po celém truhlíku a kradly  tak výživu ostatním rostlinkám. Snad se z mého zásahu brzy vzpamatují a doufám, že ocení moji luxusní zeminu.

Semínka ředkvičky vyklíčila naprosto všechna a já teď jen dumám nad tím, kde bude rostlinkám nejlépe.