Tak dnes po ránu na teploměru plusové teploty. Vůbec mi nevadí, pokud je mrazivo a svítí sluníčko, naopak teplo a zataženo se mi v tuhle roční dobu nelíbí. Mým parapetovým rostlinám pak chybí světlo.
Do bedničky s přesazenými rajčaty jsem umístila kelímek s paprikami odrůdy Meika. Má to být velkoplodá a velmi produktivní odrůda českého původu, tak ji budu srovnávat s mými oblíbenými ruskými hybridy. Ze dvou vysetých semínek vyrostly dvě rostlinky a mají se k světu. Ještě nevím, zda je nechám růst spolu, nebo jim přidělím každé vlastní nádobu, v jejich případě textilní květináč. Asi vyrobím dva riflové květináčky. Loni se mi osvědčilo zasadit do finálního kyblíku rostlinky i s těmito „nohavicemi“. Rostliny pustily kořeny mnohem více do hloubky a kořenový systém byl krásně košatý.
Pochodovala jsem po zahradě a čichala k různým jehličnatým větvičkám, abych vybrala ty, které voní nejvíce intenzivně. Vyhrála borovice. Větvičku jsem nalámala a jehličí nastříhala na drobné kousky a tuto směs pohodila na zeminu do bedničky s rajčaty. Je to můj způsob boje proti škůdcům, kteří už si na moje rostlinky jistě brousí zuby. Sazenice rajčat už mají sedmý pravý list a já jsem v očekávání prvního květenství.
V kvasném hrnci už to jede a unikající bublinky mi dělají radost. Znamená to, že procesy uvnitř probíhají v pořádku. Nacpala jsem dovnitř listí, nastříhané kopřivy, ještě zelený popenec, nakrájený suchý pastiňák, nějakou slupku z brambor a jablek. Jako iniciátor kvašení jsem použila kousek celozrného žitného chleba.