9. leden 2020

Zataženo, +3°C, dnes mám volno a z rašelinové tablety vykouklo moje první letošní rajče a to nádherné srdce La Donna. Tato odrůda dle mých záznamů vyklíčí vždy jako první a na svět se podívá s naprostou pravidelností šestý den od výsevu. Plastový pohlívový mikroskleníček je trvale umístěný na topení a to se semínkům líbí.

Zalila jsem svoje krásné rostlinky paprik anaerobně vykvašenou směsí v poměru 10 : 1 a přílišného zápachu jsem se obávala naprosto zbytečně. Po odfouknutí páchnoucích plynů, roztok příjemně voní kyselinou mléčnou a připomíná velmi kvalitní siláž. Chodím k okennímu skleníčku čichat tu zajímavou vůni jako nějaký feťák. Na rostlinách je vidět nadšení, s jakým dodání živin v této formě přijaly. Největší rostlinu kozího rohu pravidelně zbavuji zálistků a brzy budu muset stejně naložit s prvními nasazenými květy. Chci, aby nabrala spoustu aktivní zelené hmoty a vytvořila krásný ” stromek”, podobný tomu, který mi loni dělal velikou radost, vypadal velmi atraktivně a hlavně neúnavně plodil až do zmrznutí.

Do skleníku, kde to voní jako v holubníku, pravidelně nosím spoustu vody, aby se holubince, popel, lógr z kafe a zbytky z odťavňovače dokonale rozložily, první žížaly už objevily ráj a nastěhovaly se, snad tuto zprávu předají kamarádkám. Ještě přikoupím kostní a rybí moučku, bude to pro rostlinstvo potěšení růst v tak kvalitní půdě. Očekávám vděčnost a obrovskou úrodu. Ještě musím vybrat nějakou povzbudivou hudbu, už mám nějaké tipy. Místo pro židli a pivní půllitr se snad taky najde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *