Na rozdíl od Mirka, který v této oblasti neustále tápe, já jsem patrně svoje salátové rajče letos objevila. Masitá, krémová rajčata do salátu nejsou úplně ideální, protože po několikerém promíchání se rozpadnou v beztvarou hmotu a já si v salátu ráda do něčeho kousnu. Odrůda Ostrůvek od firmy Poisk se ukázala býti k tomuto účelu velice vhodná. Rajče je nádherné, krásně červené, hodně pevné a má čtyři až pět komor. Nemá tendenci vytvářet zelené plochy kolem stopek a i při rozkrojení je dokonale vybarvené, bez bílých míst. Plody váží 120 až 170g, tedy žádní trpaslíci, ve vijanech dozrávají kolektivně a chuťově jsou přijatelné a v salátu se dají dochutit. Rostlina byla sexi už jako přísada a vypadala krásně, zdravě a sebevědomě. Přesto jsem ji vysadila do pozadí, do boxu ve stínu obrovských jedlí a ona je mi za to dnes vděčná, je vysokánská a má spoustu plodů. O rajče se nijak nestarám, nehnojím, nezalévám, nenavštěvuji je, nestříkám a přesto vypadá báječně. Abych mohla pořídit fotku, musela jsem nějaký čas věnovat vypletí bezprostřední blízkosti rostliny. Skvělá a sympatická odrůda. Pravidelně beru na dovolenou bedničku rajčat a letos to bude právě tato otlačení odolná odrůda.
Já to nechápu…Dnes a denně sem hází stále nové a nové odrůdy rajčat a přitom ta zahrada je pořád stejně velká(ne moc) Můžeš mi říct, kde to máš všechno nacpáno?!? Vždyť krom rajčat je tam ještě plno jiných rostlin – viděla jsem je na vlastní oči 😉 a nepřišlo mi, že by se tam vešlo ještě 100 odrůd rajčat :-))
Přeháníš, těch odrůd je jen 70, ale máš pravdu v tom, že zahrada je spíše nevelká a obsadily ji hlavně vzrostlé stromy a to vrby a jiná verbež. Umístit do tohoto lesoparku tolik rajčat vyžaduje dokonalou logistiku a nějakou tu zkušenost. Já to vždycky nějak vymyslím, ale jak už jsem někde psala, dám si příští rok od rajčat malinko oddech, jen nevím, o čem pak budu psát. Třeba recenze přečtených knih, těch je srovnatelný počet s rajčaty. Jakpak si vedou tvá rajčata uvázaná u nových dokonalých roxorů?
Vypadají moc pěkně. Sklidili jsme spousty kvalitních plodů odrůd Novinky Pr. a Torquay, aniž by potřebovaly péči, kterou jsem naopak musel věnovat těm ve skleníku. Výnos ze skleníku oproti venkovním desetinový (možná ani to ne), a stejně to nakonec skončilo v jednom hrnci jako kečup. Už asi nenechám ani to Kumato, možná jen hybridní San Marzano, a původně rajčatový sklením vyhradím něčemu prospěšnějšímu. Do skleníku u domu vysadím fíkovník, který mám nyní v květináči, a asi bude sloužit spíše jako úschovna sazenic a přísady, v sezoně pak pro jednu – dvě roubované hadovky.
Já s obdivem sleduji, jak ruské dačnice vypěstují ve svých sklenících spoustu nádherných rajčat, a taky bych to takto chtěla, ale u mně to nefunguje a rajčatům se mnohem více daří venku. Taky se pokusím minimalizovat péči o rostliny. Rajčata si poradí s nepřízní počasí, přiměřeným tlakem chorob i s trochou toho plevelu, pokud se zvolí vhodné odrůdy. Citlivky vyřadím ze sortimentu. Taky okurky se mi nedařily, venku nejsou tak vstřícné škůdcům a chorobám, no tak bude o fous menší úroda, no a co ? Najdu si místo pro čtyři kousky nějaké atraktivní stolní odrůdy révy, miluju hrozny. Jen musím nastudovat agrotechniku.
Na zahradách leží spousta melounů, cuket, kukuřice, lilků, paprik, u domu ve skleníku přerůstají hadovky, borůvky jsou obsypány plody. Myslíš, že to někdo jde sklidit? I těch deset metrů do skleníku je asi daleko. Všechna ta cherry rajčata a rajčata ve skleníku co jsi viděla na zahradě jsou naprosto navíc a zbytečná. Starat se o to a ještě to přinést až pod ryp…, tak na to opavdu prdím.
Toto už není pesimismus o kterém jsi se zmiňovala že mne přejde, toto je realita, kterou chci silně přehodnotit. 😉
Taky mám spoustu úrody, té tvojí ale nedosahuji, a děti bydlí v Praze a sestra s máti v Ostravě. Všechno si musí koupit v marketu, sestra prodává auta a mohla by si kdykoli téměř bez nákladů na pohonné hmoty přijet, neudělala to nikdy. Jezdit do Prahy s košíky plných rajčat už nebudu. Dala jsem se na charitu a mám z toho dobrý pocit. Děti mých kamarádek toho spořádají spoustu a maminky jsou mi nekonečně vděčné. Občas to hodí nějakou láhev červeného a včera jsem dostala farmářské máslo. Zahrada mne baví a udržuje moje tělo v kondici a duši v pohodě, bez ní bych byla pesimistická, neurotická a nepříjemná osoba. Přehodnocuj rozumně, nebo nerozumně, ale s citem.
Mým nynějším cílem je udělat zahradu koníčkem, ale nebýt na ní závislý. Samozřejmě že je pro mne hlavní relaxací, ale poslední dobou už to trochu „přeháním“. Chtěl bych obsáhnout co největší spektrum plodin, ale nemohu to (a už ani nechci) stíhat sám. Stal jsem se zahradním „závislákem“, ale to se musí postupně změnit.
Taky bych si chtěla vypěstovat všechno, od ředkviček až po melouny, ale asi to nebude ta správná cesta. Je u nás momentálně tchýně a ta prohlásila: „Děvče, ale ta tvoje zahrada je práce na plný úvazek.“ Taky dělám všechno sama. Uvítala bych nějaký plodinový barter.
Ono je to víceméně sběratelská záležitost, naše exponáty však nestrčíš do alba a nestačí je jen oprašovat, naše exponáty rostou, zrají a vyžadují obrovskou péči. Mou prioritou je réva a melouny, doma pak citrusy, z rajčat a ostatních plodin se staly už „jen“ spotřebitelské záležitosti, což ovšem neznamená, že by neměly být suprovní. V zájmu priorit bude redukce počtu ostatních nezbytná, ale i tak zůstane přinejmenším bohatá.
Je sobotní ráno, včerejší slejváky a bouřky se nám naštěstí vyhnuly, teplota bohužel „tropických“ 11°C.
What’s up, I check your new stuff like every week.
Your humoristic style is witty, keep it up!