Byla jsem teď tři dny v Praze, šesté narozeniny vnuka je potřeba řádně oslavit. V Praze nespadla z nebe ani kapka, moji místní zpravodajové hlásili vydatný déšť, ale není to vůbec poznat a vše je suché. Podařil se mi ovšem úlovek, ze kterého mám obrovskou radost – sehnala jsem čerstvé malé mořské rybky. Nemám v úmyslu si je připravit k jídlu, ale použít jako hnojivo pro rajčata. Stará ruská zkušenost praví, že pokud chceme mít krásná a zdravá rajčata bez hnojení, tak je vhodné při jejich výsadbě vložit do jamky ke kořenům mořskou rybku, která jim při rozkladu poskytne vše potřebné pro růst a tvorbu plodů. Geniální! Ovšem i manžel, který se už ničemu nediví, nevěřícně kroutil hlavou. Rozhodně už to nevydržím a alespoň dvě rostlinky dnes takto zasadím.
Z naprosto miniaturních semínek a následně pidi rostlinek physalis odrůdy Aunt Molly’s Groun Cherry, které mi jako dárek přibalila k semínkům rajčat Nina, se vylouply velmi slušně vypadající rostlinky a ty já musím dnes rozhodně přesadit. Plody těchto rostlin mám ráda, ale nikdy jsem je nepěstovala, uvidíme jestli z nich něco bude.
Sklenice sice tvrdí, že je čas Aperolu, ale to platilo na uplynulý víkend. Dnes je čas šťávy z řapíkatého celeru, která nejen dokonale pročistí organismus, ale přidanou hodnotou je skutečnost, že člověk zhubne. Přidala jsem mrkev a vlastní pomeranč, přesto to vyžaduje dost odvahy, tento zázrak vypít. Tak na zdraví!