17. březen 2023

 

Ještě nikdy v mé pěstitelské kariéře se mi nestalo, aby mi uhynulo takové množství rostlinek po přepikýrování. U jedné party příčinu znám, školácky jsem je přelila. Jenže tato nemilá situace pokračuje a stále nacházím padlé rostlinky. Jsou to už naštěstí jen jednotlivci, ale dnes ráno mě rozesmutněly dvě sazeničky papriky a ty byly naopak docela na suchu. Něco není v pořádku.

Možná jsou příčinou příliš malé květináčky, které lze snadno přelít a nebo  v nich naopak  substrát rychle vysychá? Marně hledám proč. Nikdy ovšem nepadnou sazeničky rostoucí společně v misce nebo truhlíku. Vždy jsem totiž rajčata přesazovala právě takto, do kolektivu, a ztráty jsem neměla žádné. Takže se k tomuto způsobu ihned vracím.

Velmi spokojeně vypadají dvě dwarf odrůdy a to mnou velmi očekávaná novinka s antho zabarvením Mocha’s Cherry a Puck s rajčátky červenými. Rostou si spokojeně v modré misce a ze tří vysetých semínek mám od každého tři kousky. Jsou nádherně kompaktní a tento fakt přisuzuji jejich umístění. Miska sídlí těsně pod polykarbonátem u střechy skleníku. Rajčátka tak chytají co nejvíce světla ale taky docela extrémní teploty. Včera se pekly při 38°C. V noci je toto místo naopak velmi chladné. Tyto jedince už v životě nerozhodí nic.

7 thoughts on “17. březen 2023”

  1. Dobrý den, určitě vyzkoušejte zálivku kyselinou jantarovou. Zalévám s ní vše po přesazení.

    Nenapadá Vás, jak využít plesnivou pšenici (smrdí Hermelínem) k hnojení? Šly by z ní nějaké zákvasy a jíchy? Poradí si zem s přítomnými toxiny?

  2. No mně tedy Hermelín voní, já mám moc ráda plísňové sýry 🙂 Ale s tou pšenicí bych byla opatrná. Můžete si s ní zanést do půdy fusarium a spoustu mykotoxinů. Já bych ji prohnala kvašením a šoupla do kompostu. Pokud ten bude mít tu správnou teplotu, pak si s tím umí poradit.

  3. Tak skořice už jsem vypotřebovala celý sáček a nic, nepomáhá to. Začínám se zabývat myšlenkou, jestli náhodou neobsahuje koupený substrát nějaké herbicidy. Rostlinkám se podivně kroutí listy.

  4. Děkuji za reakci. Právě z mykotoxinů mám obavy. Netuším, jak rychle jsou v zemi rozkládány. Zajímalo by mě, jestli je mohou rostliny (zelenina) přijmout kořeny (třeba rozpuštěné ve vodě). Klasický kompost ani nemám, mám obří žížaliště. Žížalám plesnivou pšenici raději dávat nebudu.

  5. Já bych to asi neriskovala. V té pšenici budou kromě jiných taky námelové alkaloidy a to jsou klasické mykotoxiny. Jsou to částice lipofilní a ukládají se v tukových částech zvířat a rostlin. Například aflatoxiny v arašídech. Plísně se šíří vzduchem a často napadají poškozené části rostlin. Jestli si je berou rostliny taky kořeny z půdy, to si nemyslím, ale jistá si tím tedy nejsem.

Napsat komentář: HelenaF Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *