Na tuto wooly odrůdu z Belgie jsem byla zvědavá hodně. Vysela jsem jedno semínko a rostlinka vypadala nádherně. Tak jsem po nějaké době provedla ještě jeden výsev, kdyby měl někdo zájem o sazenice. Nakonec jsem si i z druhého výsevu jeden kousek ponechala a dobře jsem udělala.
První rostlina se nepovedla, ač jsem jí věnovala maximum péče. Zasadila jsem ji do velikého květináče a ten zapustila do země v paletovém boxu. Nijak jsem ji v růstu neomezovala, jen jsem občas vylomila zahušťující zálistek. Plodů bylo obrovské množství a rajčátka to byla krásně plyšová, ale po několik dlouhých týdnů stále zelená. Pak se začaly divně kroutit a následně usychat listy. Do včil jsem z ní nesklidila ani jediné rajče.
Druhou rostlinu jsem šoupla na docela zastíněný záhon a to byla trefa. Tvarovala jsem na dva výhony, listy jsou nádherné a rajčata taky. Plody jsou zajímavě barevné, na řezu tmavé se seminky v zeleném gelu. Taková rajčata chutnají skvěle a o těchto to platí taky. Jsem z té chuti nadšená.
Dobrý den paní Jano,
toto rajče jsem pěstovala letos a byla jsem moc spokojená, krásná barva a výborná chuť, a to se mu zdaleka nedostalo takové péče, jakou věnujete rajčatům vy😁. Jen mi přišlo trochu pozdnější, ale čekání se vyplatilo.
No tak teď se těším ještě více. Jednu rostlinku vysadím na venkovní záhon a jednu pro sichr do foliovníku. Nemáte náhodou fotku?
Díky, pobavilo. Měla jsem letos taky sto odrůd a přes nepéči o ně došla ke stejnému závěru. Až do fáze sklizně je to ok, ale co s nimi potom!? 🙂
Tak to já s úrodou problém nemám. Poptávka převyšuje nabídku. Spoustu rajčat za něco užitečného vyměním a velké množství jich rozdám. Pokud každou návštěvu obdaruji bedničkou svých krasavců, tak mi moc nezbyde. Taky jsem docela lajdák, co se zpracování týká. Rajčata buď suším nebo mrazím. Kvalitní kečup právě se sušenými rajčaty si kupodivu raději koupím. Jedna lahev mi vystačí na celou zimu. Když mě náhodou přepadne neovladatelná potřeba postávat u sporáku, tak vyrobím sugo na pizzu.
Taky rozdávám. Ale končí to vždycky stejně. Ve finále není o všelijaké ty Mušketýry, Evil Olive, Queen of the Night atd zájem. Všichni nakonec dají přednost masitým sladkým rajčatům s tenkou slupkou. A já je vlastně pěstovala taky jen kvůli vizuálnu (líbila se mi pestrost při sklizni). Takže příští sezónu trochu klasických červených datlí a zbytek masitá.
U nás frčí sugo, nejlépe z pečených rajčat. Na těstoviny pak už stačí jen olivy a sýr. A samozřejmě pálivé omáčky – rajčata dodají tělo, z chilli a moštu pak beru chuť a pal.
Tak tato diskuse má následky, dostala jsem chuť na pizzu. Snad nějaké to sugo v zásobách najdu. Pokud se to nepodaří, pak není problém nějakou tu omáčku uvařit z rajčat mražených a těch máme dostatek.