4. únor 2022

Takové dny, jaký byl ten včerejší, by mohly pokračovat po celý únor, možná  jen o malinko delší. Sluníčko se od rána hodně snažilo a vyhřálo mi skleník na takovou teplotu, že mi bylo horko i v tričku s krátkým rukávem. Ventilátor snaživě foukal teplo pod zem a já jsem dovnitř nanosila spoustu vody. Dnes mám v plánu konečně dodělat obrubníky u obou záhonů. Zemina vypadá na pohled velmi úrodně, organika se pozvolna rozkládá a teplota pomalinku stoupá. Vše je tak na dobré cestě.

Ve skleníku přes den otužuji papriky. Mám, mimo jiné, čtyři krásné dvojice odrůdy Ramiro. Jenže jsem je nacpala do úzkých vysokých květináčů a dovedu si představit, jak mají kořeny do sebe navzájem zapletené. Ramiro roste velmi bujně a já jsem vůbec neměla v plánu je pěstovat po dvojicích. Při oddělení bych se ale nevyhnula velkému poškození kořenů a to u těchto rostlin znamená až několikatýdenní trucování. Tím pádem ovšem ztrácí význam můj velmi raný výsev. Snažím se rostlinky už nyní uvázat co nejdále od sebe, aby si navzájem co nejméně překážely a budu v tom nenásilně pokračovat. Zatím si nijak nekonkurují, nekradou si vzájemně živiny a jsou všechny přibližně stejné. Tak doufám, že v té vzájemné harmonii budou pokračovat i nadále a těším se na bohatou úrodu.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.