30. červen 2021

V průběhu noci lehce zapršelo, ale asi docela foukalo, mám na dvoře všechno rozházené. Všechna zeleň vypadá neskutečně svěží. Jen já ten dojem opět kazím. Snad mě postaví na nohy dobré kafe značky Starbucks.

Nemám dostatek bambusových ani jiných tyček vhodných pro uvazování už vysokých rajčat a tak opět vytvářím nejrůznější konstrukce. Nejčastěji ze dřeva a rostlinky uvazuji provázkem. Je to jednoduché a léty prověřené. Rajčata vypadají spokojeně.

Spokojené jsou rovněž šarlatové fazole pnoucí se po kovovém oblouku. Většina květů je řádně opylována a tak budou dlouhé zelené lusky, které já miluji na smetaně. Švagr už pěstování těchto nádherných fazolí vzdal. Nemá totiž jako já smlouvu se čmeláky a tak mu většina květů opadne.

Mám ve skleníku nějaké vodní melouny a tak jsem se pokusila opylovat dva květy. Povedlo se mi to pouze u jednoho a plodík se pomalinku zvětšuje. Akci jsem opakovala i včera, kdy se mi na rostlině opět sešly oba druhy květů. Květy nasazuje i mnou velmi očekávaný Piel de Sapo a tak opět budu číhat na vhodnou dobu opylování.

Jsem lehce rozčarována z odrůdy rajčete Kozula 14. Ze semínek polské firmy Tomatoeden vyrostly nějaké záhadné žebrované plody a u kamaráda Pavla jsou dokonce docela veliké. Při podrobném prozkoumání obrázku této odrůdy, jsem zjistila, že těsným sousedem Kozuly bylo právě nějaké žebrované rajče. Obávám se ale, že to není jediné letošní překvapení od této firmy. Většinou mi to nevadí a pokud jsou rajčátka hezká a skvěle chutnají, pak nic neřeším, ale plody v mém skleníku jsou nevzhledné mrňavé zmetky. Ty u Pavla se mi líbí a já ho požádám o jeden plod a vyberu z něj semínka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.