18. březen 2021

Jsem mrtvá!

Včera jsem to s tím fyzičnem trochu přehnala. Na tělo zlenivělé zimním lenošením se asi musí zvolna. Dokonce jsem odpoledne na dvě hodiny tvrdě usnula a dnes ráno koukám a venku už je světlo a ručičky na hodinách mi s údivem ukazují sedmou hodinu. Už si ani nepamatuji, kdy jsem vstávala tak pozdě. Takže mi chybí aktivní tři hodiny. Dnes nestihnu nic. Že bych zcela výjimečně vynechala ranní cvičení? To asi ne, měla bych po celý den silné výčitky svědomí.

Včera jsem mimo jiné vysela spoustu semínek a dnes musím pokračovat. Přepikýrovala jsem nekonečné množství sazeniček a do obálek nacpala spoustu semínek pro opozdilce. Zatopila jsem v citrusáriu, zdálo se mi tam chladno. Díky tomu jsem zaznamenala, že se budí všechny kanadské borůvky a už chybí jen malinko a ukáží první lístečky. Tak jsem je vystěhovala ven na dvůr, aby si uvědomily, že ještě není zdaleka teplé jaro. Včerejší krásný slunečný den trval jen malý okamžik, právě ve chvíli, kdy jsem psala příspěvek, pak se rozplynul a byla hnusná zima, která se připomněla i několika sněhovými vločkami.

Jdu si zacvičit, dnes to bude asi bolet.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.