Black friday! 🙂 🙂 🙂
Letos jsem s překvapením zjistila, že mám na zahradě jen velmi málo tmavých odrůd rajčat a ta já mám ve veliké oblibě. Jejich chuť bývá skvělá a navíc vypadají zajímavě a atraktivně. Takže jsem se pro následující sezónu mnohem lépe vybavila. Sáhla jsem samozřejmě po odrůdách ruských a některá semínka už ze země nekonečných možností stihla dorazit a to v překvapivě rychlém čase. Na některá ovšem ještě čekám a mám docela obavu, že se někam zatoulala moje platba.
Je hodně poznat, zda vyseji semena rajčat z letošní sklizně a ta ze sklizní minulých. Ta čerstvá klíčí mnohem rychleji a já tento jev můžu pozorovat na výsevu cherry odrůd, kdy letošní Kotja a La Mur už po čtyřech dnech vykoukly ze substrátu, zatímco Vaše Blahorodí a Marselon, které už mám doma třetím rokem, se zatím nijak neprojevují. Taky už mi přestává stačit délka grow zářivky. Po přesazení zabírají rostlinky rajčat mnohem více místa. Koupím ještě jednu, nebo dvě?
Obsah kvasné nádoby už začíná docela bouřit. Rozhodla jsem se, že do produktu po vykvašení přidám ještě nějaké spřátelené houby a tento probiotický koktejl tím dovedu k dokonalosti. Rostliny už to bublání jistě zaznamenaly a začínají se na první výživu hodně těšit. Ještě musím doplnit krapet cukru, aby houby měly nějakou startovací výživu. Taky mám nějaké sušené banánové slupky, takže je rozdrtím a přidám do zeminy. Obávám se, že po takové dávce budu muset rapidně zvýšit konstrukci se zářivkou. Jen bych ku pomoci přivítala nějaký ten sluneční paprsek.
Když zmiňujete ty spřátelené houby, jak jste vlastně dopadla se získáváním trichodermy z chorošů? V mojí nové hydroknize ji dost často zmiňují, tak že bych to možná vyzkoušel.
Já myslím, že můj pokus s Trichodermou dopadl dobře. Na choroších něco narostlo, ale aby byl pokus dokonalý, měla bych kultivovat houbu v Petriho miskách na živné půdě a tak by se prokázala její přítomnost. Taky jsem neočkovala spory na otruby, aby se mi houba namnožila. Jen jsem pohodlně choroše ponořila na několik dní do vlažné vody a spoléhala na to, že se do vody spory vyplaví a lehce namnoží. Tímto roztokem jsem pak zalévala rajčata a do zeminy přidávala pro Trichodermu krmení. Takto ošetřené rostliny vůbec nepoznaly plíseň bramborovou, ale bohužel se nedá prokázat, čeho to byla zásluha.
To je fajn, jestli se k tomu dokopu, tak to zkusím. Ještě se v knize často zmiňují o přidávání oxidu křemičitého ve formě nějakého jílu na zlepšení zdravotního stavu a zvýšení odolnosti před škůdci. Máte s tímto nějaké zkušenosti?
O tom jílu vím, ale nějak mně to nezaujalo. Taky nemusím vyzkoušet všechno 🙂