1. listopad 2020

Začal listopad. Je až děsivé, jak ten čas letí. Ještě mám v živé paměti, jak jsem psala příspěvek tento den loni. Tenkrát jsem se právě vrátila z Marsu a docela uvažuji o tom, zda by tam nahoře nebylo bezpečněji. Je až neuvěřitelné, co se stihne za pouhých dvanáct měsíců na naší planetě semlít.

Každý den je na zemi pod muďoulem spousta plodů. Moji plánovanou párty-ochutnávku nebudu moci uskutečnit a tak si občas zahraji na předčasného Mikuláše a pověsím na něčí kliku dveří sáček s několika plody. Naposledy jsem tak učinila včera brzy ráno po cestě do práce u Mirky. Když jsem se ze zaměstnání odpoledne vracela, sáček tam stále nevšimtut visel. Prý se nemám divit, je víkend a oni ven vůbec nechodí. Konvalince ty banány raději předám do ruky, tam by na klice visely možná ještě déle. Některé plody jsou skutečně výstavní a docela hmotné. Jsem na svůj stromek pyšná.

Koupila jsem si papayu a karambolu a vyseji semena. Rozšířím tak počet rostlin, které nemám kam umístit. Jde o rostliny tropické a s těmi já nemám pražádné zkušenosti, ale zima je dlouhá a já jsem studijní typ. Třeba mučenku jsem umístila ve skleníku k těžké mříži a včil vůbec netuším, jak toto monstrum i s rostlinou dostanu do tepla. Rostlinku kurkumy už mám doma a ona se vůbec netváří spokojeně. Cherimoya a ananas se ještě klepou zimou ve skleníku, dnes je už nutně musím přestěhovat. Nakoupila jsem v akci spoustu olejových svíček a manžel mi nachystal nějaké cihly. Byl kupodivu velmi ochotný a já tuším důvod, ulevilo se mu, že jsem přestala otravovat s elektrickým vytápěním skleníku.

2 thoughts on “1. listopad 2020”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *