19. listopad 2020

Byla jsem brzy ráno nakrmit kočky a málem mně to odfouklo ze dvora, nesnáším vítr a už vůbec ne ten studený. Z Asiminy už spadly všechny veliké listy a je jich všude plno. Úplně holé jsou už delší dobu tomely. Na obřím venkovním fíkovníku se snaží dozrát fíky a jsou chuťově přijatelné a hlavně bez latexu. Snažím se je usušit. Kampak zmizel ten včerejší krásný slunečný den, jehož většinu jsem proseděla v práci?

Ve skleníku teplota vystoupala až ke třicítce a to se líbilo všem rostlinám. Vzala jsem kýbl s horkou vodou a vydatným přídavkem domestosu a snažila jsem se smetáčkem očistit všechny dostupné plochy a zákoutí. Voda byla černá jako uhlí, ve skleníku se docela rozjasnilo a krásně to tam vonělo. Vonělo to až do chvíle, kdy jsem na půdu nasypala bohatou vrstvu holubinců a vylila na ně několik konví vody. Včil už to tam smrdí jako v holubníku. Pečlivě jsem utěsnila všechny mezery mezí polykarbonátem a zemí. Budu se snažit, abych nemusela citrusy vůbec stěhovat do zimoviště a pokud ano, tak co možná nejpozději. Fíkovníky nechám ve skleníku po celou zimu a rovněž hrnkované jahodníky. Brzy na jaře však bude třeba uvolnit prostor rajčatovým přísadám a já se obávám, že se mi tam pro obrovský zájem tentokrát nevejdou. Už mám jasnou vizi, jak v prostoru umístím veškeré rostlinstvo tak, aby si vzájemně nepřekáželo a dalo se mezi rostlinami bez problémů projít. Nějaké pevné uličky nepoužívám, jen nášlapné dlaždice.

Můj I-phone jsem zapomněla v práci a vůbec nevím kde, takže jsem dnes bez fotodokumentace, pokusím se udělat alespoň titulní foto starým mobilem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *