30. září 2020

Letos na jaře všichni obdivovali moji úrodu jahod v truhlících. Dala jsem si tu práci a na podzim nacpala do nádob spoustu odnoží a ještě jsem docela dost rozdala. Jahodníky úspěšně zakořenily a přezimovaly ve skleníku. Musela jsem sice vybojovat bitvu s invazí mšic a smutnic, ale díky “těžké” chemii, za jakou považuji coca colu, jsem v boji uspěla. Letos se divím tomu, kde se ve mně vzalo tolik energie a bezradně koukám na totálně zarostlý jahodníkový porost a nějak si s tím nevím rady. Výmluvy typu – ještě je dost času, půda je moc mokrá a stejně nemám žádný substrát na jahody – jsou na denním pořádku.

Včera jsem se ovšem hecla, popadla rýč a truhlíky a jala se dobývat odnože. Záhon mé oblíbené Renesance je totálně propletený popencem a půda neskutečně mokrá. Jahodníky mají na listech nějaké nepěkné puntíky a vůbec nevypadají hezky. Pracně jsem vydolovala několik odnoží a vzdala jsem to. Vydala jsem se na dvůr, kde je můj původně rajčatový záhonek kompletně zarostlý jahodníkem Karmen a ten je naopak nádherný a listy ve skvělé kondici. Zasadila jsem rostlinky do trojkvětináčů a vypotřebovala zbytek jahodového substrátu. V mém kompostu se zásaditou reakcí jahodníky zásadně odmítají růst. Zítra dokoupím substrát a budu pokračovat.

Jsem husa, protože jsem unáhleně zlikvidovala všechny stáleplodící jahodníky v květináčích. Rostlinky odrůdy San Andreas mi denně připomínají, jakou bych nyní měla nádhernou a dokonale vychucenou úrodu jahod. Na jaře tedy objednám novou stáleplodící frigo sadbu a dám si mnohem více záležet. Nebudu pěstovat takové nesmysly, jako je cibule, česnek, mrkev a petržel. Ty vyměním u úspěšnějších pěstitelů třeba za rajčata. Ušetřený prostor pak můžu poskytnout jahodám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *