Prožila jsem velmi hektický víkend a na psaní nějakých slohových prací či složitých úvah jsem neměla čas ani pomyšlení.
V pátek jsem na několika rajčatech objevila první příznaky plísně bramborové a už v neděli bylo dokonáno. Je pravda, že jsem letos s nějakými ztrátami počítala, ale že to bude tak blesková akce mně vůbec nenapadlo. Záludný je především fakt, že nemoc nezačala na listech, jak jsem očekávala, ale vystartovala nejprve na stonky a následně plody. Jsem přesvědčená o tom, že i kdybych použila tu nejtěžší chemii, tak by to bylo marné. Plíseň bramborová je záludná právě v tom, že nejde jen čistě o houbovou chorobu, ona nese znaky i mnohem jednodušších organismů a na ty bohužel fungicidy nepomáhají. To je přesně ten důvod, proč si někteří pěstitelé stěžují, že jim postřiky nezabraly.
Všech 25 rostlin vysazených v těsné blízkosti řeky a tedy v místě, které je neustále hodně vlhké a vůbec nestačí oschnout, jsem odepsala. Při podrobnější prohlídce jsem ale zjistila, že na třech odrůdách a to jsou Lucid Gem, Purple Calabasch a Marselon není po plísni ani stopa. Jsou totálně obklíčené zdevastovanými rostlinami a vypadají naprosto zdravě. Je to hodně zajímavé, ale stejně jim nedávám sebemenší šanci.
Včera večer jsem provedla důkladný postřik všech zbývajících a zatím naprosto nedotčených rostlin sodou a mlékem. Tato rajčata rostou na dobře větraných stanovištích a třeba rostliny na dvoře, kam svítí celý den slunce a je zde docela výheň, jsou nádherné a plné krásných a až extrémně velikých plodů. Bohužel se mi lámou přetížené vijany.
Včera jsem ochutnala první zralé plody odrůdy Coeur de Zebre a byla jsem zaskočená jejich skvělou chutí, nečekala jsem to. To rajče bylo naprosto dokonale vychucené a to jsem od žluté až oranžové odrůdy nečekala. Bohužel jsem ve dvou plodech nenašla ani jedno semínko.
Musím konstatovat, že po celou dobu, po kterou se věnuji pěstování rajčat, jsem tak enormní tlak chorob nezaznamenala. Pro příští sezónu mám v plánu pořídit veliký profesionální skleník a co největší plochu pokrýt nějakým zastřešením.
Jani, pozerala som Coeur de Zebre na nete, celkom sa podobá na Orange russian 117. tieto odrody s málo semienkami milujem. Z akého zdroja máš semienka? Nafoť plody a daj do databázy.
Jsem z té Zebry nadšená! Semena mám od Niny. Ty první plody nebyly nijak obrovské, tak jsem je nefotila, ale na rostlině jsou ještě nezralé krásné veliké exempláře. Posílala jsem semínka Zdeňkovi, ten je má tuším ve skleníku, tak se s námi určitě podělí o dojmy.
Ano, jednu rostlinu Zebry mám ve skleníku, všechny plody jsou zatím zelené, tak musíme ještě počkat. Letos odhaduji zpoždění na minimálně čtrnáct dní. Zdeněk
Tak mi nejaké semienká odlož, chcela by som porovnať s Or. Rus . 117, tá Zebra vyzerá byť novšia odroda a možno ju v niečom tromfne .