25. červen 2020

Stále dozrávají jahody a to Renesance. Už mně ani nebaví je sklízet a musím se přesvědčovat, že v zimě se budou hodit. Nemají už top kvalitu, ale nakrájela jsem je na malé kousky a nechala na plechu zmrznout. Sesypala jsem je do krabiček a budou sloužit k přípravě mého vyhlášeného jahodového cheescaku. Dozrávají maliny, třešně a černý rybíz, takže můj vitamínový talíř začíná být docela pestrý. Sem tam zobnu nějakou borůvku, jsou letos mimořádně veliké a sladké.

Bombastické mám cukety, které pěstuji podle ruského receptu. Měla ta dáma naprostou pravdu, pokud budou takto plodit i nadále, stačily by nám dva keříky. Napočítala jsem na jedné rostlině osm krásných plodů. Listy jsou obrovské a naprosto zdravé. Slimáky jsem odlákala pivem.

Z důvodu obrovského mokra v současné době nepoužívám posečenou trávu k mulčování, aby půda stačila vyschnout (nestačí). Suším tedy trávu na dvoře a budu mulčovat senem, pokud ovšem uschne. Včera nastala opět ona letos již tak známá situace. Nad naší zahradou zaparkoval černý mrak, spustila se průtrž a na okraji tohoto mraku se na vše koukalo sluníčko. Takže pozemek byl zalitý odpoledním sluncem a lilo jako z konve. Fakt hustý! Samozřejmě mi zmoklo už téměř suché seno. Kruci!

Opět jsem experimentovala a vyráběla další monofosfát. Měla jsem jinou koncentraci kyseliny a zdálo se mi, že reakce neprobíhá podle mých představ, produkt divně voněl a měl jinou barvu než posledně. Jsem ovšem šetřílek a přeci to nevyhodím. Vybrala jsem skupinu rajčat a produktem zalila. Nevím, zda tohle splní ten účel, který očekávám, ale jedno jisté je, mým rajčatům rozhodně nebudou rezavět kořeny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *