22. červen 2020

It’s raspberry time !

Začínají kolektivně zrát maliny. Dostaly obrovský příděl vody ale bohužel žádnou výživu. Nějak jsem na ně letos pozapomněla. Tuto plodinu si vzal na starosti manžel a z několika málo rostlinek nechal vytvořit souvislý a velmi hustý porost, ve kterém se prolínají jednotlivé odrůdy dříve mnou pečlivě oddělené. Jednu nespornou výhodu to má, plody nejsou vidět a tak je neobjeví ani kosáci.

Maliny mám ráda taky proto, že jsou téměř bezúdržbové a hlavně se na nich nevyskytují žádní škůdci a choroby. Mám samozřejmě načteno, že nějaký hmyz maliny často obtěžuje, dokonce vím, jak se tato parta odborně nazývá, ale naším porostům se zatím vyhýbá. Nelezou na ně slimáci a kupodivu ani mravenci. Založila jsem si malinový archiv a z každé odrůdy vyryla jeden exemplář, pěstuji je v nádobách. Mám do budoucna v plánu, že bych maliny pěstovala po jednom keři na určitém místě a kolem se bude tráva sekat sekačkou a zamezí se tím zaplevelení zahrady. Já budu mít k rostlinám snadný přístup a mohu se tak o ně lépe postarat.

Pěstuji maliny výhradně remontantní, které poskytnou dvě úrody a často sklízíme maliny až do prvních mrazíků. Specialistou na vysokou pozdní produkci byl maliník žlutý, ale ten jsem musela kvůli nedostatku místa zlikvidovat. Samozřejmě, že to jen tak nevzdal a rostlinky vyrůstají stále i mezi rajčaty. Jeden exemplář v archivu roste a čeká na vhodné umístění.

Nadšená jsem ze všech svých odrůd, jednoznačnou jedničkou je ale Glen Ample s obrovskými, kompaktními, krásně vybarvenými a skvěle chutnajícími plody. Vynikající je rovněž Pokusa a já jsem zvědavá na novinku v mém portfoliu a to Glen Coe.

Dnes premiérově nahradí v mé snídaňové kaši maliny už končící jahody.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *