11. květen 2020

Někdy, a to je aktuální právě v tuhle chvíli, to na našem dvoře vypadá jako v zahradnictví. Hlavní část plochy obsadily fíkovníky a kanadské borůvky. Vyjet s některým  autem z garáže je čin hodný pouze velmi zručného řidiče a jde o centimetry. Ten můj prcek se vytočí snadno, ale před manželovou dodávkou musím chránit asiminu vlastním tělem, aby nepřišla k úrazu, na mém těle až tak nezáleží. Slíbila jsem kamarádovi, který mi loni během dovolené zaléval rostlinstvo, že množství rostlin v nádobách výrazně omezím. No, pravděpodobně nebude potěšen.

V mém soužití s rajčaty dochází k výrazné změně. Neustále po mně někdo chce semena některé z mnou pěstovaných odrůd. Takže budu semenařit. Nikdy bych si nedovolila poskytnout semena, která nejsou stopro čistá a křížil se kdekdo s kdekým. Vyhrabu nějakou starou záclonu a našiju pytlíky. Netuším, zda mně tato činnost  bude bavit a jak dlouho, se mnou je to někdy těžký. Chtěla bych ustát alespoň 20 těch nejatraktivnějších heirloom odrůd.

Rostlinky rajčat mám letos výstavní, krásně kompaktní, nádherně olistěné a s bohatým kořenovým systémem. Stíhám včas přesazovat do větších nádob a je to poznat. Ale přesto už mi několikrát v hlavě cinklo, co nedělám úplně dokonale a dalo by se vylepšit. Musím sebou nosit papír a tužku, páč než dojdu na druhý konec zahrady, tak na to cinknutí zapomenu. Rosa de Barbastro je krasavice.

P.S. Opět naprosto azurová obloha, ani kapička vláhy a k tomu vysušující nechutný vítr, mně fakt jebne!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *