22. duben 2020

Ráno mně při vstupu do skleníku přivítala nádherná citrusová vůně. Celý prostor provoněly pouhé dva kvítky citroníku Meyer. Některé z citrusů, ty menší a na přenášení méně náročné, jsem umístila na kamennou zídku, líbí se jim tam, ale nesmí přijít velký vítr.

Začala jsem vysazovat papriky ve skleníku do volné půdy, která už by mohla být dostatečně vyhřátá. U některých rostlinek mi připadalo, že vůbec nerostou. Zálivku měly dostatečnou a živin přiměřeně. Po vyklopení z květináče mi byla příčina jasná, substrát byl zamořený malými zrzavými mravenci a to jsem si letos pochvalovala, jak jsou tentokrát mravenci ukáznění a neroznášejí mi na papriky mšice. Jenže tihle zrzavci jsou jako mor a je těžké se jich zbavit. Nasypu jim směs cukru s práškem do pečiva, ať nakynou bestie!

Loni jsem byla nadšená z paprik Palermo a tak jsem opět zakoupila dva výstavní plody a vybrala semínka. Vůbec mi nevadí, že to možná jsou hybridy, ovšem někdo by se z toho faktu určitě osypal pupínkama. Rostliny jsou nádherné, vysoké, zdravé, listy bez jediného kazu a spousta plodů. Rostliny mám celkem tři, vůbec neřeší, že už mají veliké plody, nezastavily růst, naopak, stále narůstá další zelená hmota a rozvíjejí se nové květy. Jsem spokojená.

Ještě o level výše si u mně stojí odrůda Aries. Má ty správné ruské bohatýrské rozměry. Obrovský kořenový systém, který zaručuje dokonalé využití dodaných živin a vláhy, robustní nadzemní část s velikými sytě zelenými listy, které jsou zárukou perfektního využití produktů fotosyntézy a už teď naducané a pevné plody. Jsem nadšená.

A jak mám ve zvyku, opět zdůrazním, že rostliny neznají jiné hnojivo, než moje fermentované směsi. Přemýšlela jsem o nějakém výživném postřiku na list, ale není potřeba, moje zlatíčka vypadají spokojeně.