Před léty jsme navštěvovali Vysoké Tatry pravidelně a pak nás to přestalo bavit. Na každé turistické stezce to vypadalo jako na Václaváku, problém s parkováním, na všechno šílené fronty a hlavní jazyk polština. Letos nás Tatry přivítaly nádherným slunečným počasím, které stále trvá, a je zde liduprázdno, sem tam auto, sem tam člověk. Restaurace, cukrárny, kavárny a bary zejí prázdnotou, obsluha se nudí. Zubačka jezdí skoro prázdná a stánkaři lákají každého kolemjdoucího právě na jejich párek v rohlíku, mají po kšeftě.
Já sedím na terase zabalená do deky, čtu si knížku a občas s obdivem a respektem kouknu na hory s bílou čepicí ozářené sluncem. Lomnický štít se zdá být tak blízko, že stačí natáhnout ruku a můžu si sáhnout. Právě na něj bych si měla vyjet, právě tam je ten krásně řídký vzduch, který tak nutně potřebují moje plíce. Ale už teď se můžu po hodně dlouhé době zhluboka nadechnout, aniž bych měla pocit, že mi někdo vrazil kudlu mezi žebra.
Do práce nepůjdu ani náhodou, pokladní to teď schytávají nejvíce, jsou v první linii. Někdo má home office tak já budu mít s radostí home growing.
Krásná fotka, Sliezsky Dom a za ním Kvetnicová veža. Tatry zbožňujeme. Nevím jak v tomto čase, ale v sezóně je Lomničák vyprodaný na týden dopředu. Pro dobré dýchání doporučuji navštívit nějakou jeskyni, taková Demänovská jakyňa slobody, to je balzám.
Neni tady ani noha, ani zubačka na Hrebienok nejezdí. Manžel se jako správný Veličan vydal do Velické doliny, ke Sliezskému Domu mu chybělo 200m a to už nedal, byl veliký vichr. Už jsem mohla dokonce dědit, na zpáteční cestě zapadl po pás do sněhu a nemohl ven. Nikde nikdo, zachránily ho hůlky od běžek, bez nich tam trčí do včil. Sluncem zalitý Lomničák vypadá úchvatně.
Nikdy sem v Tatrách nebyla. První nebyl čas, když už, jelo se do zahraničí, Tom tam měl služebky. Pak se stavěl barák – nebyl čas. Pak přišli psi a pro ty nejsou Tatry zrovna to pravé – ořechové 😉 Mezitím, i když jsem vlastně o tom i uvažovala – srovnal Tatry vichr. Štíty stejně nic pro mne, já mám ráda zeleň, moc zeleně, prales je pro mne ideál, já se odtamtud nemohla ani odtrhnout. Kamení…to je pro mne měsíční krajina, černá můra toho, co nás tu na Moravě brzy čeká. Takže mi tak nějak stačí koukat na hezké fotky Tater :-))) No a s lidma…tak to jste mě odradili úplně, drcat se tam s nikým nehodlám. Zlaté Karpaty, tu nikoho nepotkám, jak jsou roky dlouhé :-)))
Jani, Taty vyzerajú úchvatne, škoda že nechodí lanovka na Lomničák , ani ja som tam ešte nebola. Dobre tam zrelaxuj. Prajem krásny zvyšok pobytu. Kto sa ti doma stará o rajčinky a papriku? Dnes ráno na Myjave o 6. ráno krásne slnečno , ale -5 pod nulou.
O rajčata a papriky se nestará nikdo, jsou všechny ve skleníku, takže jsem asi bez přísad. Pokud byl u nás mráz kolem pětky, tak to skleník neochrání. Venku mám všechny fíkovníky a citrusy a taky dvě veliká rajčata – Maglia Rosa a Forest Fire, tak ta to nedala určitě. Nějak jsem s mrazem nepočítala. Nemohla jsem ani zaizolovat dveře od skleníku bublinkovou folii. No uvidíme.
Možno u vás tak nemrzlo, je to pri potoku, kryté stromami, aj na jeseň ťa obišiel mráz. U nás pri stene domu vo dvore bolo na nule, do ulice na severovýchod -3 a hore na záhrade pri sklen íku -5, na skleníku riadna námraza, ani som ho radšej ešte neotvárala, mám tam nejaké sadenice nadokryté tunelom, pôjdem pozrieť, až keď slnko roztopí tú námrazu.
Tak o 7.30 námraza v skleníku roztopená, pd tunelom teplota 6 stupňov, rajčiny v pohode. V príspevku z 11. marca som odpisovala Katke, asi si zabudla zverejniť, našťastie som jej písala aj na mail. Inak budem mať tiež nejaké sadenice pomiešané, Daisy mi skočila na okno, prevrátila celý box s malými prepikírovanými rastlinami , keď som striekala broskyne proti kučeravosti a nemohla so mnou poskakovať po záhrade. Som zvedavá, čo ešte padne za obeť, ale je to náš miláčik , tak je všetko odpustené. ( samozrejme, moja chyba, že som si ich nedala na iné miesto, ona ma len sledovala cez okno)
Evi, u nás do rána -6, ale u Jany, jak jste psala) může být i o 3st. tepleji, tak uvidíme. Ono už to večer zavánělo pořádnou zimou, problém spíš bude, že to byl mráz celonoční, ne nějaký ranní mrazík. Začalo mrznout už v 8večer,o půlnoci byly -4st. 🙁
Je to v pr…. Ve skleníku 50% úmrtnost, ze šesti vysazených rajčat tři černá a malé přísady taky tak na půl. Muselo mrznout hodně, skleník ustojí -3 °v pohodě. Je zajímavé, že zmrzla jen rajčata, papriky jsou OK. No nic, bude celostátní karanténa, tak se mám čím bavit. Je ale hodně poznat odolnost odrůdy vůči mrazu. V sadbovačích zmrzla asi jen choulostivá rajčata a ta odolná jsou v pohodě. Ještě to zítra v klidu podrobím pečlivé analýze. Dám si panáka, nebo raději dva.
To už si doma, nebo jsi tam poslala nějaké zvědy?!? Teď mi Tom říká, ať si jdu zase zakrýt pařeniště…a to sem myslela, že dnes už to bude v pohodě, i když je celý den zase nechutná zima. No a oznámíl mi, že ne -6, ale -8 to bylo 🙁
Už jsem doma, jedna blbá mrazivá noc bez dozoru a mám po náladě. Fakt jsem s tím mrazem nepočítala, jinak bych mobilní rostlinky schovala. Poučení pro příště. Ty panáky budou čtyři.
Jani, já vím, že to naštve a zabolí, ale sestřence do rána umřel kůň..Ty si vysadíš nové…
Koně je mi upřímně líto. Ta zmrzlá rajčata kupodivu neberu nijak tragicky, bývaly doby, kdy bych řádila mnohem více, asi stárnu. Kdyby se tohle stalo v květnu, tak mně asi trefí, ale času na výsev je ještě dost.