2. listopad 2019

Listopad přináší spolu s proměnou přírody a zkracujícími se dny únavu. Nálada se mění postupně podle toho, jak se příroda zbarvuje a okolí šedne a já si začínám pouštět temnější muziku. Je to stav přirozený, máme to zakódováno v genech. Velmi vhodné je kompenzovat únavu radostnými událostmi. Koukám z okna, kde vše lítá a stromy se ohýbají až k zemi důsledkem velikého vichru, který trvá už od včerejška. Většina mých dřevěných konstrukcí pro uvazování rajčat se už složila k zemi a je potřeba je uklidit. Listy ze všech listnatých stromů už opadly a víří po zahradě. Vůbec žádná radostná událost není v dohlednu. Bylo by prima, kdyby Karolína Plíšková vyhrála dnešní semifinále, to by mi radost rozhodně způsobilo, přemýšlím o tom, že se na zápas půjdu koukat do klubu, v kolektivu sdílená radost je mnohem větší.

Moc ráda sedávám na židli ve skleníku, čtu si knížku a popíjím birel se zeleným ječmenem. Jenže skleník je už teď skoro plný a to jsem ještě vše potřebné neuklidila. Bylo by vhodné přemístit do skleníku všechny kontejnerové jahodníky a to hlavně novou výsadbu, ať si v klidu zakoření. Jenže květináčků je spousta a v tom vichru já nevystrčím ven ani malíček. Pod obrovskou hromadou listí pod vysokánským ořešákem je ještě spousta ořechů, které nikdo nesebral. Budu muset své rozhodnutí o dnešním nevycházení přehodnotit, ořechy posbírat a u nějakého radostného televizního pořadu je začít louskat. Začínají se mi povážlivě hromadit objednávky na vánoční cukroví a je nejvyšší čas začít, jinak to nedám.

Oblékám mikinu s kapucí, aby mi nenachládl mozek a nenafoukalo do uší, a jdu na ty ořechy.

Kapuce je sice fajn, ale musela jsem se vrátit pro teplé spodní prádlo, byla mi zima na zadek. Ten je v předklonu studeným větrem ohrožen nejvíce.

Právě byl vyhlášen požární poplach, v tom větru hasit požár, to těm chlapům nezávidím.

10 thoughts on “2. listopad 2019”

  1. Ahoj, tak u mne je aktuálních hned několik radostných událostí. V krbovkách plápolá hřející ohýnek, ve čtvrtek dopoledne jsem se kochal úrodou citrusů u Václava, nezmrzly mi neschované citrusy a sto metrů od baráku začíná gulášový festival ;o)
    Byl jsem se počochtat na zahradě a zrotavátoroval poslední záhon. Trvalo to 10-15 minut a kolečko se otočilo asi tisíckrát. Za chvíli vyrážím na tu koštovačku, jen s pivečkem to nebude moc na spláchnutí, protože navečer jedeme na nákupy různých letních potřeb a obuvi, klobouků a opalovacích krémů. V pondělí poslední pichance proti břišnímu tyfu a může začít mrznout.

    1. Pane Mirku, kam sa cestuje do teplých krajín, keď sa očkujete proti týfu? Ja tiež dovolenkujem len koncom jesene (v lete nie je čas) ale vždy len v mojom obľúbenom Egypte, tam očkovanie nepotrebujem. Teším sa od 22. 11.na 2 týždne šnorchlovania a nočné sny s rybkami .

  2. Ahoj,
    já nestačím zírat a pro jistotu jsem se několikrát přesvědčila, že tento komentář je od Tebe. Tak poměrně nehezké počasí a tolik radosti, to nebývá zvykem, že by můj věčný optimismus byl tak infekční? Václava jsi měl od mně pozdravovat.
    Já si nalakuji nehty nějakou sexi barvou a vyrážím za chlapcema na tenis. Hodně dobře mně naladil nádherně křupavý bramborák, takže nějaké malé pivo si asi dám taky.
    Nesnáším injekce !

  3. Mirku, můžu vyzvídat, kam vyrážíte na dovču, když ty hnusné pichance? Ne, že by se mne to týkalo, ještě doufám pár let ne (dokud bude pes) ale tak ráda se pokochám alespoň cizími cestovatelskými zážitky 😉
    Jani, taky koukáme 🙂 bez piva, dali jsme si jablko 🙂 protože pak hned vyrážíme k tchánům na oběd 😉

  4. Jéé Evi koukám, že jste mne předběhnula 🙂 A taky budete dovolenkovat, tak super! Já šnorchlovat neumím a tipuju, že bych nedala ani potápění s bombou. Mám blok dýchat hadicí. Ale fakt hrozný. Před hodně lety jsme byli v Thajsku (tehdy to nebyla ještě běžná destinace 😉 ) A já natěšená, co všechno v takovém moři uvidím koupila šnorchl, ploutve…do té doby jsem se jen potápěla na nádech. Jakmile jsem měla dýchat šnorchlem, tak okamžitě panika. Nikdy by mne nenapadlo, že to nepůjde, ale nešlo. Takže jsem zase koukala na rybky jen na nádech 🙁 Do Egypta na šnorchlování nadšeně jezdil brácha(než si pořídil rodinu;-) ) Já mám trauma z toho sucha a písku, stačil mi Tunis někdy v roce 97. A Tom řekl, že do toho bor.elu ho už nikdo nedostane. Já vím, hotely super, i tehdy v tom Tunisu už byly, ale to kolem…
    Mirku můžu tip? Dominikánská?

  5. Hodně se mi líbí podmořský svět a s nadšením koukám na přírodovědné filmy s touto tématikou. Potápění na nádech, s bombou či šnorchlování jsou pro mně bohužel tabu, neponořím hlavu pod hladinu ani centimetr.
    Stejné je to s dovolenými v rovníkových destinacích. Nehodlám svůj již tak dost zkoušený organismus zatěžovat nějakými vakcínami a čekat, jestli si proti těm chorobám vytvoří patřičné protilátky. Jen pouhé přečtení slov břišní tyfus ve mně vyvolává bolení břicha.
    Takže se s radostí a trochou závisti podívám na fotky.

  6. Letíme na Zanzibar na necelých 14 dnů, z toho tři dny na safari do Tanzanie, a právě tam mohou vyžadovat očkování. Pro pobyt na Zanzibaru není potřebné, pokud jeho délka nepřesáhne měsíc. Bohužel tam nyní stále prší, ale má to měsíc čas na vyjasnění.
    Je to holt chudá Afrika, ale zase tam mají vše co potřebují, je tam klid, liduprázné pláže, bílý písek, kokosové palmy nad hlavou, včechno možné tropické ovoce na každém rohu a samozřejmě že i melouny.
    Tentokrát bych se chtěl trochu více věnovat pohybu po ostrově, ať už na kole nebo na skůtru, samozřejmě že i výlety na člunech po moři. Žádná cestovka, vše si domlouváme sami prostřednictvím dcery, která tam má kontakt. První týden po příletu východní pobřeží, pak zmíněné safari a zbytek někde na západním pobřeží, kde není tak markantní vliv odlivu a přílivu. Na východě je mělké moře až po korálovou bariéru, takže koupat se nedá po celý den. Nevím jak v prosinci, v lednu byl příliv ráno a během dopoledne moře ustoupilo, ale to už jsme stejně byli někde po výletech. Pokud možno bych tentokrát chtěl ubytování i s bazénem.

  7. Ty jsi Jani jak Tomáš 🙂 Tedy nevím, co je důvodem u tebe, ale u něj s prominutím prdlá výchova, kdy mu vtloukali do hlavy, že když mu nateče voda do uší, tak ohluchne :-)) My jsme se naopak s taťkou a bráchou potápěli úplně odmala(i plavali) takže mi teď říká: vidíš…a proto jsi hluchá 😉

    1. I když se šnorchluje, tak nikdy nejsou zakryty uši, navíc slaná voda moře umožňuje bezproblémové otevření očí, pokud zrovna nejsou brýle po ruce. Pak už jen záleží na lomu světla, postavení slunce atd.. Pro uši je mnohem horší průvan než potápění.

  8. Fíha Mirku, tak to jsem netrefila, ale tohle vypadá moc dobře! V té opravdové Africe, jsem nikdy nebyla, mě to celkem láká(safari) ale Toma tam asi neukecám, on je cimprlich na čistotu a musí mít jistý standart 😉 Už se těším na vaši reportáž po návratu 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *