5. říjen 2019

Ještě stále je na zahradě co sklízet a to je skvělé, pořád mi to stačí k slušnému uživení se a v obchodě nakupuji jen drobnosti, třeba čaj a pivo. Na čajovou plantáž nemám prostor a pivo vařit neumím. I když možná, někdy?

Musím všem svým rostlinám vyseknout poklonu za to, že bez reptání přijaly moje experimenty s organickým pěstováním, přijaly to za své a za moje nemalé úsilí se odvděčily spoustou krásných a hlavně zdravých plodů. Netrpěly žádnými chorobami a i se škůdci se dokázaly vyrovnat, až na okurky ve skleníku, které se neměly šanci nenažraným a exponenciálně se množícím sviluškám ubránit. Okurky jsem pomocí postřiků dehtovým mýdlem ochránila před perenosporou a připravila tak sviluškám kvalitní menu. Okurky půjdou příští rok na záhon, nejspíše do některého z paletových boxů po rajčatech. Červené zelí sice nedisponuje obřími hlávkami, ale to mi nevadí, vypěstovat tuhle plodinu bez chemie a ochránit ji před škůdci je docela složitý úkol, ale povedlo se. Červené řepy jsem vysela malinko a spoléhala na své pravidelné dodavatele, ovšem to bylo rozhodnutí nedobré, na poli se jim letos neurodilo díky suchu vůbec nic. Mrkev bez sebemenší péče a jednocení vyrostla uspokojivě, na moje odšťavňování to stačí. Šarlatové fazole jsou dosud nádherné a nějaké lusky mají, tak si je  připravím k obědu.

Rajčat a hlavně paprik je stále dost. Papriky jsem letos vyhecovala k takovým úžasným výkonům, že nevím, co s nima. Příští rok tak omezím počet rostlin na polovinu.

Musím se co nejdříve vypravit do hor za ovečkami a poprosit je o trochu hnoje, veškerým rostlinstvem byl nadšeně přijat.

Všem rostlinám jsem za úrodu osobně poděkovala a považuji tento krok za hodně důležitý, i když si možná někdo myslí, že jsem blázen, což mi jaksi vůbec nevadí.

2 thoughts on “5. říjen 2019”

  1. Kruci..červená řepa! To by bylo konečně něco, co jsem ti mohla podarovat! No bohužel 🙁 Letos jsem nasadila míň, protože dobrá polovina shnila bez užitku ve sklepě. Díky suchu vyrostlo sice jen pár, ale vypadaly nedějně. Ještě před 14dny. Přijdu předevčírem na řepu k obědu a na záhoně hraboší kalamita! Polovinu řep (pochopitelně ty největší) hezky zezdola vykousali, takže jsem zvedla jen prázdné,,slupky”! Je jich tam ještě pár, co jsem si říkala, že když zaprší, snad by mohly poporůst, jsou malé. Obávám se ovšem, že dopadnou podobně, jako jejich velké kolegyně. Hlavně, že tam pořád vodím Gucci, strkám jí nos do děr :-)) a ona pak jde a chytí myš v jeteli, kde je mi ukradená 🙂

  2. Tak příští rok! Díky mým kočkám jsou u nás hraboši a myši vzácným druhem, dámy si musí občas ulovit veverku, holuba nebo kačenu.
    Budu muset řepu kupovat v obchodě. V Kauflandu je prý zrovna za babku v akci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *