Neděle

  Včera jsem udělala na zahradě spoustu užitečné práce a stálo mě to docela dost sil. Takže jsem se dnes rozhodla pro výlet. Bílé Karpaty jsou na podzim nádherné, počasí bylo dnes výletům příznivé a tak jsme se vydali na Kubíkův vrch. Napadla mě myšlenka spojit příjemné s užitečným a tak jsem popadla košík a zahradnické nůžky s tím, že si nasbírám materiál na výrobu dušičkových kytic. Vlastně mám letos v úmyslu vytvořit spíše věnce, možná jen věnečky. Na zahradě nám roste spousta jehličnanů a jeden stříbrný smrček musí ven. Rostl společně s jalovcem, který jsme vykáceli kvůli rzi hrušňové, a má větvičky jen z jedné třetiny, není to hezké. Takže základní materiál by byl a dokonce už jsem vyzkoušela, jestli zvládnu udělat z proutí základní kruh a povedlo se.

Na kopcích se pase spousta oveček a nás napadlo, že jejich trus by se nám náramně hodil na pohnojení záhonků a mě hlavně paletových boxů na rajčata. Tak jsme přibalili několik igelitových pytlů a gumové rukavice. V době, kdy spousta lidí slavnostně míří do kostela, aby si prostřednictvím pana faráře promluvila se svým Bohem, jsme vyrazili. Bílé Karpaty jsou chráněná krajinná oblast a já budu mít dokonalé eko hnojivo. Paráda! Z vrchu byl pohled na nádhernou kopcovitou a podzimně se barvící krajinu doslova dechberoucí a jako bonus jsou louky  krásně vyzdobené stovkami rozkvetlých ocúnů. Mezi krásnými fialovými kvítky se nacházela spousta kvalitního  ovčího materiálu a naše mise byla velmi úspěšná. Byli jsme docela atrakcí pro cyklisty na luxusních  kolech a ve značkových oblečcích, kteří se nechali na vrchol vyvézt autem, aby následně důležitě sjeli dolů.

Překvapila mě spousta turistů v seniorském věku , kteří  se s batůžkem na zádech a trekingovými holemi  v rukou  věnují procházkám a přitom se kochají podzimní přírodou. Nastříhala jsem si spoustu větviček s podzimními plody a nasbírala nějaké šípky na čaj. Jsem přesvědčená o tom, že na tom kopci, v té nádherné a čisté přírodě jsem byla Bohu mnohem blíže, než lidé v honosných katolických chrámech.